Christoph Waltz se narodil v roce 1956 ve Vídni, kde také vystudoval herectví. Kariéru pak začal v divadle. Od pozdních sedmdesátých let se začal objevovat v televizních produkcích (roli měl například v televizním filmu Schimanski: Pokrevní bratři, později si zahrál také v seriálu Komisař Rex). Waltz nezůstal jen u herectví a vyzkoušel si také režii a v roce 2000 natočil televizní film Wenn Man sich traut.
V devadesátých letech si Waltz zahrál v anglické komediální sérii z produkce Channel 4 The Gravy Train, která pojednávala o politických intrikách mezi vysokými úředníky.
Zásadní zlom ve Waltzově kariéře nastal v roce 2009 s filmem Hanebný pancharti Quentina Tarantina. Film, který se stal svérázným převyprávěním období druhé světové války, nastartoval Waltzovu kariéru za oceánem. Christoph Waltz si ve filmu zahrál ikonickou zápornou postavu, kolonela Hanse Landu, nemilosrdného lovce Židů. Za postavu Hanse Landy posbíral celou řadu ocenění, z těch nejvýznamnějších získal například cenu BAFTA za herecký výkon ve vedlejší roli, Zlatý glóbus, cenu za nejlepšího herce udílenou v Cannes i ceny amerických filmových kritiků, přičemž vyvrcholením se stal Oscar za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli.
V roce 2011 si zahrál v komiksové adaptaci Zelený sršeň, kde Waltz opět reprezentoval záporáka, tentokrát kingpina Benjamina Chudnofskyho. Chudnofsky byl přímo úhlavním nepřítelem Zeleného sršně a také boss losangeleského podsvětí. Bohužel celkový mdlý dojem z filmu Waltz nijak významně nepovýšil.
Ve stejném roce jako propadák Zelený sršeň byl také uveden romantický snímek Voda pro slony, kde Christoph Waltz dotvořil nesourodý milostný trojúhelník s Reese Witherspoon a Robertem Pattinsonem. V tomto výpravném snímku si Waltz zahrál ředitele cirkusu. V jeho podání nebyl principál pochopitelně žádný dobrák, ale poněkud sadistický žárlivec. Vcelku konvenční romantické drama bylo však zaměřeno na patetický příběh a na Waltzův výkon se příliš nesoustředilo.
Rok 2011 pro Rakušana ale nekončil, následovala role ve Třech mušketýrech Paula W. S. Andersona. Waltzovi v tomto snímku opět nebyl dopřán příliš prostor, ačkoliv by pravděpodobně jeho vklad nebyl v případě na hlavu otočených Tří mušketýrů nijak markantní.
V témže roce byl natočen také komorní snímek Romana Polanského Bůh masakru podle divadelní předlohy Yasminy Rezy. V tomto čistě hereckém filmu se mohl Waltz konečně projevit v roli, která nebyla přímočaře záporná. Divadelní podstata filmu zásadně určila herectví. Postavy lapené v uzavřeném prostoru, přeměny jejich nálad v relativně krátkém čase a vzájemné stupňující se hašteření se stalo skutečně hereckým koncertem. Vedle Waltze ve filmu excelovala Kate Winslet, Jodie Foster a John C. Reilly.
O rok pozfěji se Christoph Waltz opět naplno vrátil na výsluní, kam mu opět pomohl film Quentina Tarantina. V Nespoutaném Djangovi si Christoph Waltz zahrál pro změnu klaďase, tajemného a sympatického doktora Kinga Schultze, který otroka Djanga zasvětí do svého řemesla a udělá z něj prvotřídního lovce lidí. Christoph Waltz pod Tarantinovým vedením opět exceloval a získal Zlatý glóbus za vedlejší roli, cenu BAFTA a na 85. ročníku cen Americké filmové akademie byl Waltz za svůj herecký výkon v Nespoutaném Djangovi oceněn Oscarem.
Jak bude kariéra Christopha Waltze pokračovat, je otázka příležitosti. V dohledné době ho čeká jedna z hlavních rolí v politickém snímku Reykjavik, kde by měl ztvárnit Michaila Gorbačova. Objevit by se měl také v neustále odkládané sci-fi The Zero Theorem Terryho Gilliama, kde by si měl zahrát po boku Matta Damona, a na kterém se má podílet také jako koproducent. Není také vyloučeno, že si na Waltze opět vzpomene Quentin Tarantino, až bude obsazovat vedlejší role v některém svém budoucím filmu.
Michala Benešovská
